Jdi na obsah Jdi na menu
 


ChP 5/2010

2. 2. 2010
 
 
     Sazínek – sdružení sazenských maminek se má docela čile k světu. Po nesmělých začátcích ve volební místnosti jsme se dohodli na používání jedné místnosti v bývalé jídelně bývalého sazenského dětského domova. A když jsem prohlížel rozvrh činnosti, nestačil jsem se divit, co všechno mají čiperné sazenské maminky naplánováno. I když časem se to všechno ještě upraví a vytřídí, už teď je zájem dětí o všechny druhy činností opravdu obrovský. A co teprve až bude počasí trochu příznivější, doba denního světla delší a část aktivit se přesune ven.
 
   Mě osobně potěšil i zájem těch o trochu starších –náctiletých, kteří chtějí sousední místnost využít pro zimní sportování, zatím jen stolní tenis. Včera jsme společně zasedli zástupci všech zainteresovaných stran – tj. obecního úřadu, Sazínku i těch mladých sportovců. Dohodli jsme pravidla, která dám ještě na papír, a ve středu se sejdeme k jejich slavnostnímu podepsání. Pravidla jsou jednoduchá, ale aby přes ně byla také veřejná kontrola, dávám je tady k nahlédnutí:
·         stolně tenisové sportování bude jen v době, kdy se nebudou konat kroužky pro malé děti,
·         příchod a odchod bude pouze s dospělým dozorem, který bude i průběžně kontrolovat dodržování dohodnutých pravidel,
·         pří odchodu bude v místnosti uklizeno, vypne se osvětlení a vstupní dveře se zamknou,
·         do místnosti se bude vstupovat pouze v přezůvkách – sportovní obuvi vhodné pro vnitřní použití,
·         v žádném případě se v místnosti nebude kouřit, konzumovat alkohol (včetně piva) a drogy; sportovat nebude ani ten, kdo by přicházel takovými životabudiči posilněn,
·         WC u jídelny bude sloužit pouze pro malé děti,
·         mladí sportovci nebudou manipulovat s nastavením vytápění v místnosti pro sport ani v místnosti pro dětské kroužky,
·         pokud by došlo k poškození majetku obce, bude to dospělý vedoucí neprodleně hlásit obecnímu úřadu,
 
     Zdá se vám to zbytečně složité? Možná máte pravdu, ale já si myslím, že problémům se má předcházet. A když si předem jasně stanovíme pravidla, je to ta nejlepší prevence.
 

     A dozvěděl jsem se, že i sportovci trochou odrostlejší (tedy ti –cetiletí) by rádi tuto místnost podobným způsobem využívali. Veřejně jim tedy nabízím, že i pro ně jsou dveře otevřené. Pokud přijdou, jistě i s nimi dohodneme, za jakých podmínek by se to uskutečnilo. I když popravdě řečeno, nejraději bych byl, kdyby i tento druh sportování pod svá křídla vzala místní tělovýchovná jednota Sokol.

 

RV