Jdi na obsah Jdi na menu
 


...takovej fajnovej flíček u Zbraslavi

     Když má někdo od pánaboha dar, že umí vyprávět, je radost poslouchat. Abych aspoň kousek té radosti dopřál i Vám, nejen že jsem takového člověka poslouchal, ale taky pro Vás to vyprávění přepsal.

________________________________________________________________________

       Známý obchodník Stern přijmul nového příručího Kohna, který měl skvělá doporučení. Nechal ho na zkoušku v obchodě a odešel. Když se za chvíli vrátí, v obchodě stoji elegantně oblečený zákazník a právě si prohlíží rybářský prut. Kohn jede jak sentinel:

 
„ ..... samozřejmě jeden prut nestačí, tenhle je od Steinenberga, nejlepší kousek; jak vidím, pán je znalec a tak pochopitelně nebude chytat jen na jeden, každý odborník jim doporučí aspoň tři pruty, takže to máme ještě jednoho Thunsberga a k tomu si vezmou tenhle speciální kousek, to je zakázková výroba od Fish & Fish, to si kupujou opravdoví mistři; chytaj voni raděj na těžko nebo na třpytku? Já vím, tím se teď nezatěžujou, to jak je zrovna chuť. Jednou zajdou na pstruhy, jindy na rybník – jo to jim můžu doporučit: u Zbraslavi je takovej fajnovej flíček, sekční šéf Meinlig to tudle povídal, tam je krásně, tam si báječně odpočinou.
 
Takže to máme kompletní sadu na kapry, líny a karase, tohle nádherné balení - viděj to provedení, to se hned pozná kvalita třpytek, to maj na štiky a candáty; a samozřejmě mušky! Mušky, pane, to tu máme tuhle jedinečnou sadu - ty se dělají až v Orientě, ruční práce, kvůli jedný každý sadě tam oškubají jednoho páva, takový nekoupěj ani ve Vídni!
 
Samozřejmě patentní stoličku, přece nebudou sedět na zemi. Ale - mezi náma - takhle k vodě asi nepůjdou, že jo: jak to koštuju, voni šijou u Lipperta, to by si zničili to nádherný kvádro až by tahali toho obrovskýho sumce - ale nebojej se, tady maj tenhle nepromokavý overal, viděj tu módní fazónu, to se pozná i u ty vody, že nejsou žádnej nýmand - ten se jim nepromočí, ani kdyby za tím sumcem skočili až doprostřed rybníka - a vemou si radši hnedka dva, co kdyby se přece jen promočil. Na ja, na ryby to se musí hned po ránu, věděj, jak je krásnej východ slunce u vody - to jim až závidím - ale jakýhopak maj asi voni budíka - to aby nezaspali, to by o to nejkrásnější přišli, že jo - tadydle máme unikátní kousek, import direkt ze Švicrlandu, to je přímo orloj, vašnosti, podle toho si k nám chodí řídit hodinky i jistej hodinář na penzi ze sousedství- ale že jsou tak kulantní kunčaft, tak ať hodinář utře hubu a budík je jejich.
 
Ale jak voni pojedou do tý Zbraslavi? Koukám, před krámem stoji pragovka, to je určitě jejich, vopravdu krásnej vůz; ale jestli jim můžu doporučit, vono to nijak moc rychle nejede – že mám recht, to jo - to by museli vstávat moc brzo a ještě by prošvihli ten krásnej východ slunce na Zbraslavi; ale že jsou to voni, já jim udělám košer cenu - máme skladem nádhernej sedánek Mercedes, to je přímo skvost vašnosti, Mercedes-Benz, s tím budou u vody natošup - a to je jim tak elegantní automobil, s tím můžou i v neděli do divadla a ještě se portýři budou předhánět, aby jim ho mohli zaparkovat.
A nemusej se s ničím obtěžovat, vašnosti, vůz jim přistavíme až před barák a všechno ostatní jim dovezeme ještě než dojdou domu - a zejtra už můžou na ty ryby. Ať mě šéf na hodinu vyhodí, já udělám specielní cenu jen pro Vás, jen proto, že jsou mi tak sympatickej, všechnu tu nádheru můžou mít za šest a půl miliónu.“
 
Oněmělý zákazník vyplní šek a odejde.
 
 
Stern přijde k příručímu a povídá: „Teda Kohn, já jsem vo nich už hodně slyšel, ale že jsou takhle dobrej, to jsem netušil, to tedy klobouk dolu. Kunčaft přijde koupit rybářskej prut a oni udělaj takovej kšeft - i automobil mu prodaj! To se musí ocenit, Kohn.“
 
 
Kohn se červená a povídá: „Líběj vodpustit pane šéf, já se to až stydim říct, on totiž ten pán původně přišel jen pro balíček prezervativů a já mu na to řek, ať se vykašle na ženský a jde radši na ryby...“