Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co to vlastně je ve Pcherách?

 
 
 
Je všeobecně známo, že když se postaví na nějakém pořádném kopci hrad nebo televizní vysílač, je z toho dominanta, viditelná široko daleko kolem. Když se ale postaví taková dominantní stavba na rovině – je kupodivu vidět taky zdaleka. To je případ pcherské větrné elektrárny, kterou lze pozorovat skoro z celé severní poloviny Středočeského kraje.
 
Vrtalo mi hlavou, cože to tam vlastně stojí. Abych ukojil svou (a snad i Vaši) zvědavost, pátral jsem po všech dostupných informacích. A tady je z nich to, co jsem považoval za nejpodstatnější a nejzajímavější.
 
Teprve 15. srpna 2007 byly zahájeny stavební práce na budování největší větrné elektrárny v České republice. Postupně byly zaměřeny a vybudovány základy, příjezdová cesta a přípojka na elektrickou distribuční síť. Výstavba pokračovala opravdu maximálním tempem a už v listopadu byly stavební práce dokončeny. Díly elektrárny byly z Finska přepraveny lodí do Hamburku, odtud po Labi do Mělníka a potom už po silnici do Pcher. Část nákladu (listy rotoru) musela být pro svůj rozměr přepravována z Polska po souši přes hraniční přechod Chotěbuz. Koncem ledna 2008 začala montáž dvojice 88 metrů vysokých stožárů s trojlopatkovými rotory o průměru 100 metrů vybavených špičkovou finskou technologií WinWinD.
 
V únoru byla montáž dokončena a už 3. dubna 2008 začala elektrárna vyrábět a dodávat elektřinu. Tedy za necelých osm měsíců byla stavba od prvního kopnutí do země dokončena a uvedena do provozu! Náklady na výstavbu a pořízení technologií představují 190 milionů Kč a při předpokládaném objemu výroby elektřiny se investice vrátí zhruba za patnáct let. 
 
Elektrárna s výkonem 2 x 3MW má opravdu impozantní výkon, pro srovnání uvádím výkony některých známých českých elektráren:
 
Temelín (2.000 MW) = 10 x Počerady (200 MW) = 14 x Slapy (144 MW) = 333 x Pchery.
 
Při předpokládané roční výrobě elektřiny 11 až 13 GWh to znamená, že Pchery mohou pokrýt spotřebu zhruba 5.000 domácností. Jinak řečeno, pro uspokojení potřeby všech domácností v České republice by stačilo 2.000 takovýchto elektráren.
 
Výstavba u Pcher byla podmíněna několika příznivými okolnostmi. Především jsou zde celoročně vhodné větrné podmínky, ale podstatný byl i pozitivní přístup obce k vybudování takového zařízení. Vyrobená elektřina je ale přenášena přímo do veřejné distribuční sítě. Ve Pcherách ani nikde jinde na území ČR to nefunguje tak, že by obyvatelé měli levnější elektřinu z důvodu místní lokalizace a fungování elektrárny jakéhokoliv typu. Obec ale bude ročně dostávat příspěvek do svého rozpočtu ve výši 240.000 Kč, bez ohledu na množství vyrobené elektřiny.
 
Vznikly i obavy, zda elektrárna nebude narušovat životní prostředí obce a jejího okolí nadměrným hlukem nebo jinými negativními jevy. Elektrárna se nachází 600 metrů od nejbližších obytných budov a hladina zvuku se v této vzdálenosti od zařízení pohybuje okolo 35–40 dB, což odpovídá průměrné hladině zvuku v obydleném obývacím pokoji. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les vydává při rychlostech větru 20 km/hod přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna. Povolené hladiny hluku jsou podle českých zákonů na úrovni 50 dB (den) a 40 dB (noc), což větrná elektrárna v Pcherách dodrží s velkou rezervou. Byl jsem se na místě podívat osobně a mohu potvrdit, že hluk i při poměrně silném větru je na závětrné straně skutečně minimální.
 

Zůstává ještě nezodpovězená otázka estetičnosti takového zařízení. To je pochopitelně věc individuálního názoru každého z nás. Z doby dávno i nedávno minulé jsou známé příklady staveb, které po své realizaci vzbudily silný odpor a po čase už jsou považovány za organickou součást měst nebo krajiny. Namátkou uvádím jako příklad – Obecní dům v Praze, televizní vysílač na Ještědu, Tančící dům či televizní vysílač na Žižkově. Já osobně považuji pcherskou elektrárnu za velice estetickou technickou stavbu s vynikajícími technickými parametry, která řeší potřebu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Obrazek

 

 

Náboj rotoru je připojen k rámu převodovky pomocí volně uloženého ložiska (1). Ložisko přenáší zatížení rotoru přímo na rám a udržuje celý pohon v chodu bez deformací a bez zatížení od rotoru. Planetová převodovka (2) zvyšuje mírně rychlost otáček a přenáší kroutící moment na nízkootáčkový generátor s permanentními magnety (3).   Tento systém konstrukčně usnadňuje montáž a přesně definované rozložení zatížení. Frekvenční měnič přenáší plný výkon generátoru. Výsledkem je možnost využití nízkých rychlostí větru s optimální nízkou rychlostí otáček. Rychlost otáčení rotoru je řízena třemi nezávislými pohony úhlu sklonu listů (4).

 

Kdo chce vědět více - http://www.vtepchery.cz/index.php

 

RV