Jdi na obsah Jdi na menu
 


Co to vlastně je ve Pcherách?

24. 9. 2008
 
 
 
Je všeobecně známo, že když se postaví na nějakém pořádném kopci hrad nebo televizní vysílač, je z toho dominanta, viditelná široko daleko kolem. Když se ale postaví taková dominantní stavba na rovině – je kupodivu vidět taky zdaleka. To je případ pcherské větrné elektrárny, kterou lze pozorovat skoro z celé severní poloviny Středočeského kraje.
 
Vrtalo mi hlavou, cože to tam vlastně stojí. Abych ukojil svou (a snad i Vaši) zvědavost, pátral jsem po všech dostupných informacích. A tady je z nich to, co jsem považoval za nejpodstatnější a nejzajímavější.
 
Teprve 15. srpna 2007 byly zahájeny stavební práce na budování největší větrné elektrárny v České republice. Postupně byly zaměřeny a vybudovány základy, příjezdová cesta a přípojka na elektrickou distribuční síť. Výstavba pokračovala opravdu maximálním tempem a už v listopadu byly stavební práce dokončeny. Díly elektrárny byly z Finska přepraveny lodí do Hamburku, odtud po Labi do Mělníka a potom už po silnici do Pcher. Část nákladu (listy rotoru) musela být pro svůj rozměr přepravována z Polska po souši přes hraniční přechod Chotěbuz. Koncem ledna 2008 začala montáž dvojice 88 metrů vysokých stožárů s trojlopatkovými rotory o průměru 100 metrů vybavených špičkovou finskou technologií WinWinD.
 
V únoru byla montáž dokončena a už 3. dubna 2008 začala elektrárna vyrábět a dodávat elektřinu. Tedy za necelých osm měsíců byla stavba od prvního kopnutí do země dokončena a uvedena do provozu! Náklady na výstavbu a pořízení technologií představují 190 milionů Kč a při předpokládaném objemu výroby elektřiny se investice vrátí zhruba za patnáct let. 
 
Elektrárna s výkonem 2 x 3MW má opravdu impozantní výkon, pro srovnání uvádím výkony některých známých českých elektráren:
 
Temelín (2.000 MW) = 10 x Počerady (200 MW) = 14 x Slapy (144 MW) = 333 x Pchery.
 
Při předpokládané roční výrobě elektřiny 11 až 13 GWh to znamená, že Pchery mohou pokrýt spotřebu zhruba 5.000 domácností. Jinak řečeno, pro uspokojení potřeby všech domácností v České republice by stačilo 2.000 takovýchto elektráren.
 
Výstavba u Pcher byla podmíněna několika příznivými okolnostmi. Především jsou zde celoročně vhodné větrné podmínky, ale podstatný byl i pozitivní přístup obce k vybudování takového zařízení. Vyrobená elektřina je ale přenášena přímo do veřejné distribuční sítě. Ve Pcherách ani nikde jinde na území ČR to nefunguje tak, že by obyvatelé měli levnější elektřinu z důvodu místní lokalizace a fungování elektrárny jakéhokoliv typu. Obec ale bude ročně dostávat příspěvek do svého rozpočtu ve výši 240.000 Kč, bez ohledu na množství vyrobené elektřiny.
 
Vznikly i obavy, zda elektrárna nebude narušovat životní prostředí obce a jejího okolí nadměrným hlukem nebo jinými negativními jevy. Elektrárna se nachází 600 metrů od nejbližších obytných budov a hladina zvuku se v této vzdálenosti od zařízení pohybuje okolo 35–40 dB, což odpovídá průměrné hladině zvuku v obydleném obývacím pokoji. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les vydává při rychlostech větru 20 km/hod přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna. Povolené hladiny hluku jsou podle českých zákonů na úrovni 50 dB (den) a 40 dB (noc), což větrná elektrárna v Pcherách dodrží s velkou rezervou. Byl jsem se na místě podívat osobně a mohu potvrdit, že hluk i při poměrně silném větru je na závětrné straně skutečně minimální.
 

Zůstává ještě nezodpovězená otázka estetičnosti takového zařízení. To je pochopitelně věc individuálního názoru každého z nás. Z doby dávno i nedávno minulé jsou známé příklady staveb, které po své realizaci vzbudily silný odpor a po čase už jsou považovány za organickou součást měst nebo krajiny. Namátkou uvádím jako příklad – Obecní dům v Praze, televizní vysílač na Ještědu, Tančící dům či televizní vysílač na Žižkově. Já osobně považuji pcherskou elektrárnu za velice estetickou technickou stavbu s vynikajícími technickými parametry, která řeší potřebu výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

 

Obrazek

 

 

Náboj rotoru je připojen k rámu převodovky pomocí volně uloženého ložiska (1). Ložisko přenáší zatížení rotoru přímo na rám a udržuje celý pohon v chodu bez deformací a bez zatížení od rotoru. Planetová převodovka (2) zvyšuje mírně rychlost otáček a přenáší kroutící moment na nízkootáčkový generátor s permanentními magnety (3).   Tento systém konstrukčně usnadňuje montáž a přesně definované rozložení zatížení. Frekvenční měnič přenáší plný výkon generátoru. Výsledkem je možnost využití nízkých rychlostí větru s optimální nízkou rychlostí otáček. Rychlost otáčení rotoru je řízena třemi nezávislými pohony úhlu sklonu listů (4).

 

Kdo chce vědět více - http://www.vtepchery.cz/index.php

 

RV