Jdi na obsah Jdi na menu

6.2. Poražený strom

6. 2. 2018

Blízko sazenské váhy od nepaměti rostly dva poněkud exotické stromy. Už jsem tady o nich před časem psal a identifikoval jsem je jako Hlošinu úzkolistou

img_20180206_095946-web.jpg

Jeden ze stromů padnul vloni na podzim při prudkém větru a na zlomeném kmeni bylo vidět, že byl silně zchátralý.  

       Teď jsem ale s údivem zjistil, že padl i druhý, poslední z těchto vzácných stromů. Nevím, co a koho k takovému rozhodnutí vedlo, ale na řezu je dobře vidět, že strom byl v poměrně dobré zdravotní kondici.

img_20180206_100003-web.jpg

Ani jeho silné vychýlení nemuselo vzbuzovat obavy, protože strom v té poloze byl už řadu let.

     Tak snad ještě mocná síla přírody pomůže tento necitlivý zásah napravit, protože u tohoto druhu stromů často vyrůstají z mělce položených kořenů mladé výhonky. A snad je zase nějaký hyperaktivní činitel nenechá odstranit.

Více obrázků ve FOTOGALERII.

Poznámka kronikáře k diskusi:

Vždycky jsem rád, když na můj příspěvek někdo reaguje. A v tomto případě byla reakce opravdu  mimořádná, včetně (zde nezveřejněné) e-mailové pošty.

Nebudu dále polemizovat o možnosti či nemožnosti záchrany toho druhého z obou vzácných stromů.  Ale finální zpráva, že hlošiny u obecní váhy budou obnoveny, je tím nejlepším závěrem celé záležitosti.

 

    

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Blanka Šedivá, starostka - Hlošin je nám také líto

6. 2. 2018 18:45

Když na podzim při vichřici padla před váhou Hlošina úzkolistá, odborným posouzením bylo zjištěno, že byla napadena houbovitou chorobou. Na základě toho byla prozkoumána i druhá Hlošina za váhou a bylo zjištěno, že je houbou napadena také. Hloubku postižení nebylo možné zjistit, ale vzhledem k tomu, že houba způsobuje ztrátu pevnosti dřeva, vzhledem ke zkušenosti s prvním stromem a s ohledem na bezpečnost osob a parkujících automobilů bylo s lítostí rozhodnuto o odstranění druhého z obou takřka "památných" stromů, které tvořily dominantu prostoru okolo váhy. Protože chceme zachovat tradici Hlošin v Sazené, budou v tomto prostoru vysazeny Hlošiny nové. Nejdříve musí být vybagrován pařez, místo důkladně ošetřeno fungicidním (protihoubovým) přípravkem, doplněna nová zemina a pak může být zasazen nový strom. Nebude to už bohužel ten dovezený z dalekých krajů, ale naštěstí pro nás je dostupný i v našich školkách, takže tradice bude zachována.
Uznávám, že o takto citlivých otázkách by měli být občané informováni dopředu. Napravuji to tedy alespoň touto cestou.

Aleš Crha - Re: Hlošin je nám také líto

7. 2. 2018 8:11

K tomuto tématu bych také rád podal komentář, protože se nás jako muzea také dotýká. Tento strom byl bezesporu krásný, ale dovolím si odporovat, že vzácný nebyl jako hlošina, ale jako strom, který byl dovezen panem Kocíkem v roce vzniku republiky. I nám z muzea je líto, že padl, bylo v něm kus symboliky. Nicméně souhlasím s tím, že bezpečnost osob je na prvním místě a jsem jenom rád, že na místě původního stromů bude opět hlošina.

MArkéta Witton - Re: Re: Hlošin je nám také líto

14. 2. 2018 11:08

Vzhledem ke 100. výročí vzniku Československa by bylo dobré zasadit nové stromy. Na internetu je dokonce i výzva na www.stromysvobody.cz , kde k tomuto výročí můžeme vysadit nové stromy.

Vendula Studená - Re: Hlošin je nám také líto

8. 2. 2018 16:35

I já si dovolím reagovat. I mě je stromů líto už jen proto, že je kdysi zasadil můj prapradědeček v době, kdy naše republika vznikala. Je to smutné, že oba stromy už vzaly za své (prapůvodně byly dokonce tři) Na druhou stranu jsem ráda, že vzaly za své dříve, než stihly někoho zranit, či hůře. První strom spadl sám a je štěstí, že nedošlo k žádné újmě. O druhém stromu jsme my z muzea tušili i jako laici, že není zcela zdravý, což se pak i potvrdilo, jak zmiňuje paní starostka ve svém komentáři výše. Ve chvíli, kdy je jasné, že je strom napaden stejnou chorobou, kvůli níž už jeden strom spadl, a není možné strom "vyléčit", by dle mého (laického) názoru nebylo vhodné čekat, až i tento strom bude v havarijním stavu. To, že obec o tyto stromy přišla, mě opravdu mrzí, brala jsem je jako odkaz svého předka. Avšak velmi mě těší přístup zastupitelstva obce, které nejdřív zjistilo všechny možnosti, zda strom půjde zachránit, a ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto, že strom bude odstraněn, zaujali takové stanovisko, že tradici zachovají a na příštích 100 let (snad i více) zasadí na uvolněná místa stejné stromy.