ORÁLNÍ EKOLOGIE
7. 2. 2008
Problém nepřestane existovat, když o něm nebudeme mluvit.
Naopak diskuse o něm je už prvním krokem k jeho řešení.
von Dracek
ORÁLNÍ EKOLOGIE
Už si nevzpomínám, jak se ten americký film jmenoval, ani o co v něm vlastně šlo. Utkvěla mi pouze jedna episoda. Malý chlapec se ptal svého staršího zkušenějšího sourozence, co že to je ten orální sex. A starší velmi pohotově vysvětlil, že je to situace, kdy o sexu všichni mluví, ale jinak se nic neděje.
Trochu mi to připomíná situaci v našem státě, kde o ekologii mluví kdekdo, ale jinak se nic moc neděje. Prostě – orální ekologie. Mám na mysli docela praktickou ekologii denního života, kterou by měl pochopit a realizovat každý občan, bez ohledu na jeho postavení ve společnosti. Ale bohužel mám často pocit, že ti, kteří pravidla ekologického chování tvoří a zveřejňují v zákonech, toho o praktickém životě moc nevědí.
VODNÍ ZÁKON, STUDNY A VENKOV
V minulém roce proběhla masivní kampaň, týkající se novely vodního zákona a sdělovací prostředky se předháněly ve zveřejňování informací, často zmatených a nepřesných, jak si má občan pořídit povolení čerpání podzemní nebo povrchové vody. U vody podzemní se jednalo o studny, které jsou na venkově u převážné většiny domů. Studen zřízených před rokem 1955 se to netýkalo, ostatní dohledávali doklady a vypisovali žádosti. Nakonec dostali povolení, že smějí čerpat, ale jen tolik a tolik kubíků za rok. Úředníka už nezajímá, jak to mají měřit, ale občan pochopil, že úředník není schopen mu zkontrolovat, jak stanovené omezení dodržuje. Opatření, které není kontrolovatelné, je úplně zbytečné. Moudrý zákonodárce by lidem ušetřil spoustu práce a starání, kdyby u své práce přemýšlel.
Anebo je to jinak – třeba, aby se bruselský vlk nakrmil a česká koza zůstala celá?
VODNÍ ZÁKON, ŽUPMPY, SEPTIKY, ČOV
Jak hodně se psalo o studnách, tak málo se psalo o vypouštění a likvidaci odpadních – splaškových vod. Že by na to novináři zapomněli anebo je to téma tak ožehavé, že do vosího hnízda neradno šťourat?
Povinnost mít povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních není nově zavedenou povinností, tuto povinnost ukládal už zákon o vodním hospodářství č. 11/1955 Sb. Jenže před padesáti lety vypadal venkov úplně jinak. U domu hnojiště, u hnojiště kadibudka. Prádlo se pralo v neckách jádrovým mýdlem, ve stejných neckách se jednou týdně stejným mýdlem vydrbalo i obyvatelstvo. Ale i venkov se za tu dobu změnil. Už tady máme splachovací záchody, prádlo pereme v pračkách, koupeme se ve vaně či sprchovém koutu, někteří rozmařilci mají dokonce myčku na nádobí.
Měšťáci si klidně splachují své záchody, vodu z pračky, myčky či vany vypouštějí do kanalizace a čerta se starají, kdo, kdy, kde a za jaké peníze nějakou čističku vybudoval a jak takový problém řeší venkov. Venkovan, žijící podle pravidla „ve svém, po svém a za své“ je na tohle sám. A padesát let se nikdo nestaral, jak si s tím poradí. Bylo by laciné svádět to na minulý režim. Je pravda, že režim předchozí se o to nestaral a venkovu nepomohl, ale prakticky totéž platí i o režimu současném.
Chce vůbec někdo vědět, jak to na venkově s odpadními vodami skutečně funguje? Že kdo má blízko potok, vypouští do potoka. Kdo má u domu škarpu, vypouští do škarpy. Kdo má pozemek, vyčerpá to na pozemek. A jenom ti chudáci, kteří tohle všechno nemají, si musejí objednat hovnocuc, který žumpu vycucne a obsah vyveze někam za vesnici na pole.
Abych neukřivdil, je taky několik těch, co obsah své žumpy nechají za nemalý peníz vyvézt někam na čističku. Nebo si domovní čističku pořídili sami a podstoupili martyrium povolování, co s vyčištěnou vodou smějí a hlavně nesmějí dělat.
VÁŽENÍ PÁNI ZÁKONODÁRCI, ÚŘEDNÍCI A OCHRÁNCI PŘÍRODY
Nechtějte nás venkovany obvinit, že nechceme respektovat zákony. Bylo by to laciné a to poslední, čeho byste se od nás nadáli. Ale bez masivní podpory státu nejsme schopni jím nastavená pravidla plnit. Když budeme chtít u nás vybudovat kanalizaci, prasklo by na to zhruba 17 obecních ročních rozpočtů. A to bychom nesměli svítit, topit na obecním úřadě, sekat trávu na obecních pozemcích, prostě nesměli bychom 17 let dělat vůbec nic jiného! Ne každá vesnice má za humny skládku komunálního odpadu, jadernou elektrárnu nebo americký radar, či strýčka v parlamentu, aby si mohla dopřát takový luxus, jako je kanalizace. My už u nás na vsi třídíme odpad, máme tady vodovod, dokonce jsme se na 20 let zadlužili, abychom sem zavedli plyn coby ekologičtější topné médium. Ale na kanalizaci prostě bez silné podpory státu mít nebudeme nikdy.
S odpadními vodami jste nás natlačili do slepé uličky a teď nás chcete pokutovat za to, že tam jsme. Nemůžete nás ale spravedlivě obvinit, že neplníme něco, co nejsme schopni plnit. Může vůbec stát přijmout zákon, jehož plnění není v možnostech jeho občanů? Buď nám dejte generální pardon, že můžeme zcela beztrestně zasviňovat životní prostředí sobě i vám. My bychom ale radši situaci řešili. Ale znovu opakuji - bez vaší pomoci to nedokážeme.
VYZÝVÁM
všechny starosty, zastupitele i ostatní občany venkova, aby se k tomuto problému vyjádřili. Napište svůj názor do diskuse k tomuto úvodnímu článku, pošlete svůj příspěvek na adresu, kterou najdete v kontaktech. Rád každý věcný příspěvek zveřejním.
ŽÁDÁM
všechny příslušné odbory životního prostředí, které chtějí pomoci tento problém řešit, aby vyjádřily i ony svůj názor na možnosti, kudy dál.
OBRACÍM SE TAKÉ NA
Poslaneckou sněmovnu i Senát Parlamentu ČR, Ministerstvo životního prostředí, Svaz měst a obcí, Stranu zelených.
JSEM PŘESVĚDČEN,
že pokud všichni pochopí naléhavost tohoto problému a budou podle toho jednat, situace by se mohla během deseti patnáct let zásadně změnit. Pro venkov by to byla asi největší změna od dob národního obrození.
Komentáře
Přehled komentářů
Pane inženýre, klobouk dolů, napsal jste to dle mého názoru výstižně a navíc vtipně, což se cení. Vaši výzvu beru na úřad a předpokládám, že se k ní připojíme. Ta situace je přesně taková, jak říkáte. Navíc – v Dolní Kamenici, která nám patří, má ing. Jung vypracovaný projekt na kanalizaci a ČOV, chtěl od obce,aby se přidala (má to na budoucích 6 byt, jednotek, ale kapacita je tak velká, že by pokryla celou osadu). Využila jsem možnosti dotací z EU a dala do kupy celou žádost (určitě tušíte, že to nebylo jednoduché!), ale teď se nám to vrátilo s tím, že všechno je OK, ale na rozdíl od Chržína a Budihostic nebyla D.Kamenice zařazena do plánu rozvoje kanalizací a ČOV… takže nic. Jung si to udělá jen pro sebe, obec nemá peníze, aby mu přispěla… tak je tam ještě naděje, že se na to složí občani…je to Kocourkov.
Životní prostředí
(Helena Malečková, Chržín, 8. 2. 2008 11:26)