Jdi na obsah Jdi na menu
 


Darwinovy ceny

           Taky máte často nutkavý pocit, že ti největší blbci se soustřeďují ve vašem okolí? A že většinu z nich znáte dokonce jménem? Nejste v tomto pocitu výjimeční. V roce 1993 americká bioložka Wendy Northcutt, oddaná ctitelka Charlese Darwina a jeho evoluční teorie, začala sbírat historky o lidech, kteří sami sobě přivodili svojí blbostí kuriózní smrt. Čímž se v duchu Darwinovy teorie přirozeného výběru zasloužili o zkvalitnění lidského genofondu, neboť mrtvý blbec již není schopen dalšího rozmnožování. A aby Wendy Northcutt dodala svému pátrání světový věhlas, začala shromážděné příběhy publikovat na internetu s udělením symbolické Darwinovy ceny (http://www.darwinawards.com/), která, jak vyplývá z její podstaty, je udělována většinou in memoriam.

            Od vzniku Darwinovy ceny až do současnosti bylo možné i statisticky vyhodnotit, jaký je mezi jejich nositeli podíl zástupců mužského a ženského pohlaví.  Zjištění časopisu British Medical Journal jsou velice zdrcující především pro muže. Když se z celkového počtu 318 laureátů odečetlo 14 případů se společným podílem žen a mužů, ve zbytku tvořili muži naprosto výraznou většinu 88,7%! Podle autorů této studie je evidentní, že muži jsou blbci z podstaty a dělají tedy idiotské věci. Zjištěný rozdíl není možné odůvodnit jiným způsobem, například ani skutečností, že muži se rádi a více opíjejí.

 

            A teď několik konkrétních příkladů, které nejnázorněji předvedou, co musí člověk udělat, aby zmíněnou Darwinovu cenu získal:

  • Nemocniční pacient s vážnou chorobou plic, umístěný v kyslíkovém stanu se těšil, jak si zahřeší a užije si své neřesti. V ponožce měl schované dvě cigarety a zapalovač. Když ošetřující personál odešel, mohl si konečně zapálit. Škoda, že mu nikdo neřekl, jak silná výbušnina kyslík je. Možná mohl ještě žít.

  • Stalo se v Egyptě, že kuře spadlo do studně. A protože v Egyptě je voda velice vzácná a o kuřata je nouze, vydalo se do studny pro kuře postupně šest lidí. Když je profesionální záchranáři později utopené tahali ven, vytáhli i viníka nehody - kuře. To jediné bylo živé.

  • Pětapadesátiletý Chorvat Marko, chtěl ušetřit za kominíka. Komín byl ale moc vysoký na to, aby dosáhl dolů klasickou štětkou. Rozhodl se vyrobit nástroj, který by jeho starosti vyřešil. Štětku připevnil na řetěz, který chtěl zatížit závažím a spustit do komína. Zbývalo jen najít vhodné závaží, dostatečně těžké, aby utáhlo štětku a dostatečně malé, aby prošlo komínem. Přesně takový předmět měl Marko ve své dílně. Bohužel si neuvědomil, že je to ruční granát. O tom, co se stalo, když se snažil granát svařit s řetězem, není potřeba se příliš rozepisovat. První na řadě byl Marko, následovala stěna dílny a potom mercedes zaparkovaný před ní. Komín vydržel.

  • Rok 2007 byl výjimečný i pro Českou republiku, kam putovalo jedno z ocenění. Získali ho lupiči kovů z Kladna. Ti vyřezávali železné nosníky z haly někdejších válcoven, ale jaksi jim nedošlo, že hala bez opěrné konstrukce držet nebude. Následkem zřícení střechy dva zemřeli na místě, čtyři další skončili v nemocnici.

  • Absolutním vítězem Darwinovy ceny se roku 2008 se stal brazilský kněz Adelir Antonio di Carli. Ten ve snaze vydělat pro svou farnost nějaké peníze, se nechal připoutat na židli, aby jej tisícovka dětských nafukovacích balónků vynesla do oblak a on překonal dosavadní devatenáctihodinový rekord. Po osmi hodinách letu ho však vítr zanesl nad moře a tam s ním země ztratila spojení. A to přesto, že kněz absolvoval kurzy na přežití v džungli a v horách, měl s sebou helmu, padák, termooblek, jídlo a vodu na pět dní a dokonce i GPS navigaci, kterou však bohužel neuměl použít. Pár dnů po jeho zmizení se u brazilských břehů z moře vynořilo ohromné množství balónků a kus od nich našli i knězovo tělo.

  • Výjimečně dostal Darwinovu cenu i Newyorčan, který svůj stupidní pokus přežil. Chtěl si na podzim roku 1988 dopřát výjimečný sexuální zážitek. Vzal proto injekci s kokainem, který si vstříknul do penisu, přímo do močové trubice. Noc byla opravdu ďábelská. I den potom. Dokonce i následující tři dny. To už musel s nekonečnou erekcí kvůli nemožnosti močení do nemocnice. Ošetřující lékaři v nemocnici mu po několika dnech kvůli gangréně museli amputovat nohy a devět prstů na rukou. Penis upadl sám. Nezemřel, ale rozmnožovat už se nebude.

  • Ještě jednou byla cena udělena muži, který přežil. Thuston Poole v noci nahradil spálenou pojistku tlumených světel ve svém pickupu nábojem ráže .22. On a jeho spolujezdec měli štěstí, že k explozi náboje došlo těsně před nájezdem na most, kde by se zcela určitě oba zabili. Výbuch amputoval řidiči penis i s příslušenstvím, ale jinak z toho on i jeho spolujezdec vyvázli pouze s pár škrábanci. Nicméně řidič zcela jistě už do genofondu lidstva nepřispěje.

  • Velice nešťastně si zvolil okamžik a místo činu čtyřicetiletý Američan, který potřeboval loupeží získat nějaké peníze. Nešel do banky, ale se svou brokovnicí se pokusil přepadnout obchod se zbraněmi. Loupil odpoledne, a neuvědomil si, že obchod je plný zákazníků – vesměs držitelů zbrojního pasu. Nezaregistroval ani policejní auto, stojící před obchodem. Po vstupu do krámu si nevšiml ani policisty, který u pokladny diskutoval s prodavačem. Loupežník vystřelil do stropu a požádal o obsah pokladny. Prodavač, policista i někteří zákazníci střelbu bleskově opětovali.

  • Sedmačtyřicetiletý Ken Charles Barger ze Severní Karolíny se v polospánku zastřelil. Když mu v noci začal zvonit mobil, zašátral rukou pod postelí, nahmátl svůj revolver, dal si ho k uchu a stiskl spoušť.

  • Obyvateli kansaského Olathe se rozbilo auto. Pokusy o opravu vlastními silami nevedly k žádanému výsledku a tak se řidič rozhodl přivolat odtahovou službu. Aby ho na silnici s rušným provozem někdo nesrazil, postavil se vedle - na koleje. Strojvůdce později vypovídal, že muž měl u jednoho ucha mobilní telefon a druhé si zakrýval dlaní, aby ho nerušil hluk přijíždějícího vlaku.

  • V roce 1996 chtěl při pitce s přáteli polský zemědělec Krystof Azninski dokázat, kdože je největší frajer. Jeden z nich vzal motorovou pilu a uříznul si špičku chodidla na noze. Nato třicetiletý Azninski vykřikl: „To nic není! Podívej se na tohle."... a uříznul si hlavu.

  • Majitel rodinného domku si chtěl na zahradě prořezat stromy. Nechtěl ale platit nehorázné peníze za drahého profesionála. Tak si postavil pod ošetřovaný strom průmyslový drtič na větve, který si pronajal z místní půjčovny. Drtič nastartoval a vydal se na strom odstraňovat větve, které chtěl házet rovnou do drtiče.Ale co čert nechtěl. Na první větvi mu uklouzla noha a on spadnul rovnou do nastartovaného drtiče. Záchranná zdravotní služba konstatovala, že po jejím příjezdu ještě polovina mužova těla trčela z drtiče. Druhá polovina už netrčela. Protože do chvíle svého historického výkonu nestačil zplodit potomka, jeho odstranění z lidského genofondu bylo zcela dokonalé.

  • A ještě zopakuji případ, o kterém jsem psal v nedávném pojednání o větrech. Jeden vegetarián si k večeři udělal fazole se zelím. Dobře a vydatně povečeřel, načež usnul v dobře utěsněné místnosti, což se mu stalo osudným. Zemřel na otravu vlastními větry. Při otevírání bytu se ještě údajně přiotrávili tři záchranáři.

Tak co? Ještě máte po přečtení případů světově proslulých pitomců představu, že ti největší blbci žili okolo vás? Pokud ano, můžete jejich činy popsat a zaslat k nominaci na Darwinovu cenu.