Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sazená – křižovatka pravěkých cest

20. 12. 2008
 
 
Václav Fencl
 
 

         Zatím se nikomu nepodařilo zjistit kdy přesně byl postaven sazenský kamenný most přes Bakovský potok. Nevypátral to ani ing. Špecinger, který se historií Sazené zabýval snad nejdůkladněji.

 

         Pokusme se vžít se do pozice a potřeb našich předků a tak pochopit, proč postavili v tak malé vesnici tak náročnou stavbu. Bylo to proto, že zde Florian Gryspek postavil zámek a potřeboval se k němu dostat cestou od Prahy suchou nohou? A nestál zde snad most daleko dříve? Té druhé variantě nahrává historicky podložená skutečnost, že ve  středověku se v Sazené křižovaly dvě důležité cesty.
         Starší z nich je možná pozůstatkem jedné z větví prastaré, snad ještě pravěké „Lužické cesty.“ Pokud by tomu tak bylo, pak by po ní od pravěku a ještě v dobách ranného Českého přemyslovského státu putovaly obchodní karavany severojižním směrem k Baltu a opačně. Častokrát tudy směřovaly i karavany otroků z území dnešního Německa přes trhy v Praze a odtud dále na jih.
         Na mapě „setníka Müllera“ z roku 1720 je tato cesta zakreslena z Prahy, přes Tursko do Mikovic (dnešní části Kralup nad Vltavou), kde se rozdělovala. Jedna větev šla směrem na Velvary a dále do Budyně a do Saska. Druhá větev pak pokračovala přes Uhy, Chržín do Sazené. Zde musela překročit Bakovský potok a dále pokračovala přes „ Jílovou“ směrem na Vražkov do Roudnice a dále na sever.
 
         Druhá cesta, o níž je řeč, je o něco mladší. Vznikla v ranném středověku, jako součást tzv. „Hradské soustavy“, kterou začal budovat již Boleslav I. před polovinou 10. století. Ta měla propojovat Přemyslovská hradiště s důležitými místy v zemi. Důležitou křižovatkou na ní byl Chlumín, kde se spojovaly cesty z Mělníka a z Brandýsa nad Labem a tady navazovala i cesta vedoucí z Prahy.  Z Chlumína vedla cesta dále přes Vojkovice a Dušníky. Někde mezi současnými Starými Ouholicemi a Vepřkem (1346) musela brodem překonat Vltavu. V počátcích její existence zde nestály ani Nové Ouholice (1784) ani Nová Ves (1421). V místě kde se dnes rozkládají Nové Ouholice, cesta vystoupala na známé návrší „Na Horách“.
         Z nejstarší mapy z roku 1720 není možno přesně určit, zda pokračovala dolů a okolo studánky do Sazené. Podle průběhu starých polních cest je také možné, že „Na Horách“ se cesta stočila, obešla les a na jeho konci se napojila „Na Hradské“ na cestu vedoucí z Nelahozevse do Sazené. Tím by se vyhnula prudkému klesání, které by jí čekalo v prvním případě. V Sazené pak překročila potok a podle zákresu v mapě setníka Müllera pokračovala směrem na „Jílovou“ a dále do Martiněvsi. Tam se spojila s cestou vedoucí z Velvar a společně pokračovaly dále po trase jedné z větví „Lužické cesty“ do Budyně a dále do Saska.
 

          Obě ve svých dobách jistě důležité cesty, musely mít v některých ročních obdobích v Sazené problémy s překonáním potoka. V místě, kde byl pravděpodobně nejdřív pouze brod, byl později nejspíš zbudován v té době běžný dřevěný most.

           Ale nejpozději na počátku 16. století, kdy byl v Sazené postaven mlýn se samostatným vedením vodního náhonu, zde už musel být s největší pravděpodobností vybudován kamenný most. Koryto mlýnského náhonu totiž mělo v místě mostu zhruba o dva až tři metry nižší úroveň než samotný potok a to už byla překážka bez mostu nepřekonatelná. To byl asi hlavní důvod, proč tu už ve středověku byla vybudována taková nákladná stavba, jakou je krásný kamenný most, který nemá v širokém okolí obdoby. Bakovský potok se pod mostem rozléval ještě nedávno poměrně doširoka pod tři oblouky mostu, jak je vidět na fotografiích z minulého století. Až regulace v šedesátých letech svedla koryto pod jeden oblouk a mlýnský náhon pod čtvrtým obloukem postupně zcela zanikl.

 
 
 

Náhledy fotografií ze složky Sazená - křižovatka pravěkých cest