Jdi na obsah Jdi na menu
 


Z prehistorie Sazené

  
Václav Fencl
 

I když se to bude dnes zdát mnohým neuvěřitelné, tvar krajiny dolního Povltaví vymodelovala právě řeka Vltava. Na počátku posledního geologického období čtvrtohor (cca před 2 mil. let) tekla praVltava směrem k  Řípu přes katastry dnešních obcí Nelahozeves, Uhy, Chržín, ale i přes Sazenou a  Ledčice.

 

Říp tehdy neměl nám všem dnes tak důvěrně známý zaoblený tvar, ale na jeho místě se do výše tyčily strmé skály, pozůstatek původního třetihorního sopečného kužele. U Řípu se tok řeky pak větvil do dvou ramen. Západní rameno pokračovalo přes Straškov, Dušníky dále k Lovosicím až tam ústilo do Labe. Druhé rameno obtékalo horu Říp z východní strany. Jeho tok vedl přes dnešní katastry obcí Černouček, Ctiněves, Libkovice a někde zde vtékala praVltava do Labe. 

 

Z těch dob pochází ze dna praVltavy  mocné nánosy písku, který se nachází na katastrech většiny zmiňovaných obcí. PraBakovský potok na své pouti věrně následoval Vltavu na její postupné cestě k severu až k dnešnímu soutoku u Vepřku. Během dob, tak jak se Vltava „zahlubovala“ do terénu, vyhloubil potok v původní rovině údolí, v němž se dnes Sazená rozkládá.
 
Také pozdější doby ledové zanechaly u nás svou „stopu“. Tenkrát totiž krutý mráz drtil horniny na jemný prach a ten byl západními větry hnán krajinou a usazoval se na návětrných stranách údolí jako spraš, později člověkem využívaná jako cihlářská hlína. Z ní vyráběly své zboží i dnes již zaniklé sazenské cihelny.
 
     Krajinou se tehdy potulovala stáda chladnomilné zvěře. Mamuti, koně, srstnatí nosorožci a sobi, abych jmenoval ty nejznámější. Sobí parohy se také našly v roce 1912 v jedné ze sazenských cihelen. O tom, že se zde tehdy pohybovali i pravěcí lovci této zvěře, svědčí nedávné nálezy z nedaleké Velké Bučiny. Kamenné nástroje dokládají pobyt lidí ve zdejší krajině na samém počátku existence lidstva. Poprvé to bylo už asi před 750.000 lety a podruhé o něco později, před 350.000 lety.
 
Údolí potoka, v němž Sazená leží, zřejmě příliš nevyhovovalo prvním zemědělcům, kteří do naší země přišli asi před 7 tisíci lety. Keramika, dokládající jejich přítomnost, se ale našla v nedaleké Nově Vsi, v údolí Bakovského potoka jen kousek od hranic Sazenského katastru.
 
Nejstarší zmínku o pravěkých nálezech z míst, kde se dnes Sazená rozkládá, můžeme nalézt v zápise o předmětech uložených v kabinetu chržínské školy. V roce 1909 píše dr. Prokop, že je zde uložena napodobenina zvoncového poháru červené barvy, lidská lebka a další nádoby z „doby přechodní“ (tj. cca třetí tisíciletí př. Kr.) ze Sazené.  Zmínka o dalším nálezu je z doby před 2. světovou válkou. V záznamech bývalého Krajinského muzea v Kralupech se píše o keramické nádobě z časného období lidu s kulturou únětickou (2.200-1.700 př. Kr.).
 
Tak jako jinde, i zde se pravěké nálezy soustřeďují převážně na březích vodního toku. V našem případě hlavně na levobřežní terase Bakovského potoka. Ta je doslova poseta pravěkými nalezišti již od Nabdína. Od hranic s katastrem Chržína se až daleko za „Kozelce“ nalézá několik míst s keramikou z různých období pravěku.

 

Byly zde nalezeny, mimo jiné i zbytky kamenného sekeromlatu a zlomky keramiky lidu s kulturou nálevkovitých pohárů (3.900-3.500 př. Kr.) a keramiky patřící lidu s kulturou únětickou a také knovízskou (1.300-930 př. Kr.). Nálezy patřící lidu s kulturou únětickou jsou také přímo ze středu  obce. Zatím poslední nálezy, z přesněji blíže neurčeného období pravěku, jsou z východního okraje obce.

 
V nedávné minulosti se podařilo zjistit na chmelnicích, rozkládajících tehdy na levém břehu potoka pod „Kozelci“, i nálezy z doby laténské (500 př. Kr. až poč. n. l) patřící prvnímu národu, jehož jméno známe - Keltům. Další nálezy jsou z doby římské (poč. n. l. až 4. století), kdy zde sídlily germánské kmeny. V okolí potoka přímo v obci byla nalezena i keramika z doby hradištní (9. -10. stol.) a ze středověku.
 
Letecký archeologický průzkum v posledních letech objevil severně nad obcí, zatím přesněji nedatované zbytky příkopů, které pravděpodobně v minulosti ohraničovaly část terénní ostrožny.
 
Tolik jen stručně o nejstarším zatím známém osídlení na katastru Sazené. Tato místa byla donedávna „ve stínu“ význačnějších archeologických nalezišť, jako jsou Budihostice, Uhy a Chržín. Chtěl bych ale poukázat na to, že i tento prostor byl v pravěku průběžně vícekrát osídlen. A je jen škoda že nevíme přesně, ze kterých míst pocházejí v minulosti zde nalezené pravěké památky.
 

Možná, že i dnes se podaří někomu z vás při své prácí na zahradě či na stavbě najít nějaký ten nevzhledný, zablácený, většinou tmavý střep. Nezahazujte jej, prosím. Může být cenným svědectvím o další archeologické kultuře. O lidech, kteří se v minulosti, stejně jako my dnes, rozhodli žít právě zde. Lepší je ponechat nález na místě a uvědomit o něm okamžitě odborníka. Stačí zavolat do Městského muzea ve Velvarech (315 761 419) a tam již zařídí, aby nález byl odborně zachráněn. 

 ______________________________________________________________________
 Václav Fencl je sazenský rodák, který nyní žije v Kralupech. Dlouhá léta se amatérsky zabývá archeologií, ale jeho nálezy a odborné publikace jsou vysoce ceněny i odbornou veřejností. Tento článek připravil specielně pro sazenské stránky, aby si čtenáři mohli udělat konkrétnější představu o tom, jak se vyvíjel a formoval tento prostor v nejdávnějších dobách.