Jdi na obsah Jdi na menu

20. 7. Sazenská náplavka

22. 7. 2019

 

                V sobotu se uskutečnila akce, která nemá v sazenské historii obdoby. U mostu a pod ním se sešli všichni, kteří měli čas a chuť se setkat se všemi dalšími, kteří na tom byli stejně nebo podobně.  Prodávalo a podávalo se všechno, co bylo nabídnuto jako sponzorské dary a výtěžek bude deponován pro bohulibý účel – na obnovu soch na mostu.

                Před akcí jsem slyšel dost pochybovačných názorů, že taková akce nemá moc naděje na úspěch. On totiž venkovský člověk je podle tradice opatrný a nedůvěřivý kvůli všem novotám. Protože spolehlivé je pouze to, co se po dlouhá léta osvědčilo a všechny novinky jsou více než podezřelé. Ale není tomu tak vždy a ve všech případech.

Vzpomínám si v té souvislosti na jednoho starousedlíka, který při projednávání záměru na vybudování kanalizace v obci vystoupil s patetickým proslovem: „Osm set let v Sazené kanalizace nebyla potřeba, tak proč se na takovou zbytečnost budou najednou vyhazovat peníze.“ Nějak mu uteklo, že za ta staletí se situace trochu změnila, v domech se vybudovaly koupelny, splachovací záchody, přibyly pračky, myčky nádobí a další spotřebiče. A že není dále udržitelné, aby všechen ten tekutý odpad končil v potoce nebo ve škarpách. Ale i on snad už pochopil a na kanalizaci je připojený.

Před staletími probíhalo velké stěhování národů. A vlastně probíhá dodnes. Třeba v tom smyslu, že lidé z venkova se stěhují do měst a ti z měst zase touží po bydlení na venkově. Ti první obdivují, jek blízko mají obyvatelé měst do super a hypermarketů, kolik lékařů ordinuje kolem nich v docházkové vzdálenosti, jak blízko mají na nádraží. A mnohým také imponuje to, že se v podstatě nemusí starat o příbytek, ve kterém si pořídili bydlení za peníze, které utržili za dům, postavený jejich předky. Avšak i ti druzí mají pádné důvody, proč vyměnit město za venkov. Není nad to, když člověk bydlí ve svém domě, kde si všechno organizuje, jak se mu líbí. Stručně řečeno – bydlí ve svém, po svém a za své. A když se nastěhoval do opravdové vesnice, má okolo domu i zahrádku, s rostlinami okrasnými, užitkovými, či obojími. A třeba taky slepice a králíky. U domu má bazén a nemusí se vláčet na veřejné koupaliště, kde se často pohybuje v pochybné společnosti a v tekutině pochybné kvality.

Co se mě osobně týká, je situace poněkud nejednoznačná. Moji rodiče, kteří byli původem ze Sazené a z Velvar, se odstěhovali do Prahy a tam si také pořídili mě. Ale nějak mi to město k srdci nepřirostlo a jak to jen šlo, vracel jsem se k babičce a dědečkovi. A když se oba postupně přestěhovali na chržínský hřbitov, stěhoval jsem se s mojí ženou do Sazené. Do té vesnice, kde žil už pradědeček mého pradědečka a do domu, který postavil můj dědeček.

Když píšu o venkovském bydlení, mám samozřejmě na mysli bydlení na opravdové vesnici, která jako vesnice také vypadá. Nikoliv tedy jako ty příšernosti, které jsou realitními kancelářemi prezentovány jako venkov a které často v okolí velkých měst vidíme. Vypadá to jako z paneláku vytržené byty, poskládané horizontálně jeden vedle druhého a opatřené střechou. Jsem moc rád, že Sazená zatím vypadá opravdu jako skutečný venkov a věřím, že to tak ještě hodně dlouho vydrží.

A teď zpět k té akci u sazenského mostu. Hlavním organizátorem byl člověk, který zde nedávno koupil dům a s celou rodinou se sem přestěhoval. Moc o něm nevím, ale když jdu odpoledne kolem toho jeho domu, většinou ho zahlédnu v montérkách a zastihnu při nějaké práci a s nějakým nářadím v ruce. Už to samo o něm něco vypovídá a přiznávám, že je mi to sympatické.

Jen malá odbočka k tomu jeho oblečení. Možná i vy jste si všimli, že u mužské části populace na venkově jsou montérky absolutně nejoblíbenější druh oděvu. A kdyby mužským jejich ženy v tom nebránily, chodili by v montérkách nejspíš, do zaměstnání, na nákupy, k lékaři, do divadla a možná by je použili i jako náhradu pyžama.

Ženské oblékání na venkově je naproti tomu ale diametrálně odlišné. Všimněte si, když vyjde žena jakéhokoliv věku z domu, třeba jen nakoupit, oblékne si úpravný a čistý oděv. A co teprve, když jede do města na úřad nebo do supermarketu, nebo když se vypraví k lékaři.  A když se některá výjimečně chová odlišně, hned je v obecném povědomí za šmudlu a ženu nepořádnou. Zatímco venkovský muž permanentně navlečený v montérkách je vnímán docela bezproblémově a spíše pozitivně.

Akce „Náplavka“ přes počáteční nedůvěru měla mezi sazenskými venkovany nebývalý ohlas. Přišlo mnoho místních, ale přijeli i tací, kteří se ze Sazené odstěhovali jinam, dokonce i ti z měst. A to všechno přes to, že se taková akce uskutečnila v Sazené poprvé v historii. A mnozí už se zajímají, kdy bude opakování.

 

Náhledy fotografií ze složky 20. 7. Sazenská náplavka

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář