Úvodní slovo
Chce-li kdo psát paměti, tedy samozřejmě ty vlastní, musí splňovat několik základních předpokladů. Ten první je zcela evidentní - musí si pamatovat něco, co je hodno zaznamenání. A vedle toho - musí být aspoň v základní podobě schopen písemně zaznamenat to zapamatované.
Už jsem pro příbuzné, přátele a známé napsal a vydal dvě knihy, ve kterých jsem některé příhody z mého života popsal bez jakýchkoliv nároků na literární slávu. Ale přece jen se mi stále vybavují události z dob minulých nedávných, o kterých jsem ještě nic nenapsal a které by si to dle mého soudu zasloužily.
A tak se tedy postupně, jak mi to stárnoucí paměť dovolí, budou zde objevovat krátké příhody, které se kdysi kdesi staly. A to tak, jak se mi z paměti vynoří. Proto tedy paměti na přeskáčku.
Už jsou ve zpracování dvě události s pracovními názvy ZIMA V RUSKU a POBYT V NEMOCNICI. Aby byly příhody časově a místně zařaditelné, bude u každé z nich hned v záhlaví uvedeno, kde a kdy se udály.
Buďte prosím trpěliví, já se zase na oplátku budu snažit být pracovitý.
